Preklad, upravy a ceske vydani:
Pavel Pribyl,
Hnuti DUHA/Pratele Zeme CR - clen CEE Bankwatch Network
Bratislavska 31
602 00 Brno
tel.: +(420) 545 214 431
email: hduha at ecn.cz
http://www.hnutiduha.cz

Obsah:
1. Predmluva

2.Uvod do evropske regionalni politiky

2.1. Snaha o harmonizaci
2.2. Fondy

2.2.1. Strukturalni fondy
2.2.2. Kohezni fond
2.2.3. Predvstupni nastroje

• PHARE
• ISPA
• SAPARD

3. Planovani a hodnoceni programu Regionalni politika EU: Sance nebo hrozba pro zivotni prostredi?

3.1.Kontrola na dalku
3.2.Vliv strukturalnich zasahu na zivotni prostredi
3.3.Potreba spravneho ukazatele

• Koncept environmentalniho prostoru

4. Evropska regionalni politika a vstup novych clenu: zkusenost ve stredni a vychodni Evrope

5. Zapojeni verejnosti: klicovy prvek udrzitelne Regionalni politiky

5.1 Priklad CR
5.2 Partnerstvi nebo jen reci?
5.3. Zapojeni na narodni, regionalni a mistni urovni

6. Ilustrativni pripady rozvojove pomoci

6.1. Ceska Republika
6.2. Polsko
6.3. Madarsko
6.4. Spanelsko
6.5. Rakousko
6.6. Estonsko

7. Seznam zkratek

Miliardy pro zelenejsi Evropu? Regionalni politika EU a jeji vyznam pro zeme v predvstupnim obdobi

Odstavec 6 Amsterdamske
smlouvy:

"Ochrana zivotniho prostredi musi byt zaclenena do definice a zavadeni politiky a kroku Spolecenstvi (...), obzvlaste pak s ohledem na prosazovani ekologicky udrzitelneho rozvoje."

1. Predmluva

Tato brozura shrnuje vysledky spolecneho projektu skupin Pratel Zeme (Friends of the Earth) ze ctrnacti evropskych statu. Jeho zamerem je poskytnout informace o evropske regionalni politice a moznostech, ktere prinasi pro zeme v predvstupni fazi. Na zaklade negativnich i pozitivnich prikladu z vybranych zemi dokumentuje slabiny i moznosti, jez doprovazi distribuci prostredku z predvstupnich fondu, ci v pripade clenskych statu EU z fondu strukturalnich a fondu kohezniho.

Regionalni politika EU se setkava se zajmem Pratel Zeme a dalsich ekologickych obcanskych iniciativ ze dvou duvodu. Jsou jimi jednak vyse poskytovanych prostredku, a jednak povaha strukturalnich zasahu, jez unie svou regionalni politikou podporuje.

Prostredky poskytovane na tyto ucely jsou obrovske. V letech 2000-2006 maji pro vsechny staty EU a 10 kandidatskych zemi presahnout vyse pres 235 miliard eur (v prepoctu cca 8225 miliard Kc). Tato suma bude doplnena pujckami od mezinarodnich
rozvojovych instituci a financemi ze statnich, regionalnich ci soukromych zdroju. Tim padem se objem celkovych vydaju prinejmensim zdvojnasobi nebo dokonce ztrojnasobi. Evropska regionalni politika tak bude podle odhadu v nejblizsich sedmi letech disponovat vice nez 500 miliardami eur.

Takovy objem prostredku urceny na programy strukturalnich uprav prekonava vsechny dosavadni rozvojove mechanismy na svete. Neni pritom pravdepodobne, ze by vliv financniho toku takoveho rozsahu byl ekologicky neutralni. Povaha strukturalnich zasahu se jiz v minulosti ukazala byt ekologicky extremne necitlivou. V teto souvislosti je lze srovnat s konvencnimi pripady rozvojove pomoci. Hlavnim cilem tohoto prehledu je ukazat, ze Evropska regionalni politika muze zahrnovat jak kroky ekologicky prinosne, tak vyrazne skodlive. Regionalni politika je pritom nejdulezitejsim nastrojem EU pro investice do ekologie. V letech 1994-1999 proudilo cca 60% prostredku na ekologicke ucely prave z ni. Vzhledem k tomu, ze muze zahrnovat jak kroky ekologicky prinosne, tak vyrazne skodlive, neni zajem ekologickych iniciativ o ni nikterak prekvapivy.

2. Uvod do Evropske regionalni politiky

2.1. Snaha o harmonizaci

EU neni pouze unii ekonomickou a politickou. Bohatsi zeme a regiony v ni take pomahaji tem chudsim snizit jejich tzv. zaostalost. Pro tento ucel vypracovala EU regionalni politiku, vcetne opatreni jako jsou strukturalni fondy a fond kohezni (SF a CF) pro clenske staty a mechanismy predvstupni pomoci pro budouci cleny ze stredni a vychodni Evropy (SVE). SF maji primo podporovat zamestnanost a hospodarsky rust ve clenskych zemich. Ekologicke otazky v nich nejsou zapracovany, ackoliv EU deklaruje jako jeden ze svych cilu "zlepseni ekologicke situace a zajisteni trvale udrzitelneho rozvoje."

2.2.Fondy

Regionalni politika EU se cleni na tri hlavni kategorie: SF,CF a mechanismy predvstupni pomoci, z nichz posledni jsou zamereny na staty SVE.

2.2.1.Strukturalni fondy

SF predstavuji nejvetsi cast rozpoctu EU na regionalni politiku. V letech 2000-2007 z nich clenske staty ziskaji 213 mld. eur. Nejdulezitejsim fondem je pritom Evropsky fond pro regionalni rozvoj (ERDF), ktery pomaha znevyhodnenym oblastem v budovani infrastruktury; dale Evropsky socialni fond (ESF), zamereny na zamestnanost; Evropsky fond pro rizeni zemedelstvi a garance (EAGGF); a nakonec Financni nastroj pro rizeni rybolovu (FIFG).

Prostredky z techto SF jsou urceny do oblasti s HDP na hlavu nizsim nez 75% prumeru EU, coz se tyka cca 20% populace unie. SF se zameruji take na oblasti s utlumem prumyslove vyroby, na boj s dlouhodobou nezamestnanosti a snahu o zapojeni mladych lidi a znevyhodnenych skupin do pracovniho procesu.

2.2.2. Kohezni fond

Kohezni fond (neboli Fond soudrznosti) CF vznikl puvodne za ucelem pomoci clenskym statum pripravit se na Evropskou menovou unii. Byl specialne vytvoren pro Irsko, Recko, Spanelsko a Portugalsko. Nyni slouzi vsem zemim s HDP nizsim nez 90% evropskeho prumeru. CF je v praxi komplementarni ke SF. Distribuuje prostredky zpuli na vetsi dopravni projekty (zeleznice, dalnice, obchvaty) a z poloviny na environmentalni aktivity, jez smeruji ke splneni evropske legislativy v oblasti hospodareni s vodou. Prosazuje prevazne tzv. technologie na konci potrubi (end-of-pipe), namisto preventivnich, inovativnich pristupu. V nejblizsich sedmi letech investuje CF 18 mld. eur.

2.2.3. Predvstupni nastroje

V procesu rozsirovani EU byl vytvoren soubor nastroju, jejichz cilem je pripravit kandidatske zeme SVE na vstup a usnadnit jejich integraci, casto cestou podpory a zlepsovani administrativy a prijeti legislativy Spolecenstvi, ale take v investicnich oblastech, vystavbe infrastruktury a environmentalnich programech.

• PHARE
  Program je ze sedmdesati procent zameren na investice a z triceti procent na institucionalni restrukturalizaci. Pro leta 2000-2006 na nej bylo vycleneno 11 mld. eur.
• ISPA
  Nastroj pro strukturalni politiku pro predvstupni pomoc je podobny CF. Polovina jeho prostredku ma smerovat do infrastruktury, polovina do environmentalnich infrastrukturnich projektu. Poskytuje penize na projekty ve vysi minimalne 5 mil. eur. Do roku 2006 je na nej vycleneno 7,3 mld. eur.
• SAPARD
  Specialni akce pro predvstupni opatreni v zemedelstvi a rozvoji venkova. Zameri se prednostne na zvyseni efektivity farem, zavadeni kvalitnich vyrobku atd. Ma take za ukol pripravit staty na prijem prostredku z EAGGF pote, co se stanou cleny EU. Ma k dispozici prostredky ve vysi 3,6 mld. eur.

2.3. Planovani a hodnoceni programu

Planovani projektu probiha zpravidla na urovni jednotlivych statu. Pro poskytnuti prostredku je vsak nutne, aby byly rozvojove plany schvaleny Evropskou komisi (EK). Hodnoceni programu je osetreno v pravidlech. Pro projekty v ramci ISPA a PHARE existuje pouze povinnost vypracovat hodnoceni ex-post. To vypracovava EK ve spolupraci s konkretnim statem a managementem projektu. U CF se vyzaduje take strednedobe hodnoceni. Pouze nastroje SF a SAPARD vyzaduji celou skalu hodnoceni: ex-ante, strednedobe a ex-post. Hodnoceni ex-ante je ukolem instituci
podilejicich se na priprave regionalnich rozvojovych planu (RDP) na urovni statu a zahrnuje analyzu silnych a slabych stranek, prilezitosti a rizik pro jednotlive regiony (tzv. SWOT analyza). Melo by take zahrnovat ocekavane dopady programu, vcetne posouzeni vlivu na zivotni prostredi (EIA)

Kandidaty na clenstvi v EU jsou: Estonsko, Polsko, Madarsko, CR, Slovinsko a Kypr; dale Lotyssko, Litva, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko.

3. Regionalni politika EU:

Sance nebo hrozba pro zivotni prostredi?

Z pohledu potreby prechodu k ekologictejsimu zpusobu zivota je soucasna politika EU jednoznacne nedostatecna. Napriklad dopravni politika stale prijima potrebu narustu dopravy jako danou a nezmenitelnou. O zivotni prostredi se stara v lepsim pripade podporou mene skodlivych druhu dopravy, ale v unii se nevede zadna diskuse o hledani cest k omezeni dopravy (napriklad podporou mistnich vyrobnich a spotrebnich cyklu). O mnoho lepe nevypada ani energeticka politika: neexistuje zadny plan na snizeni spotreby energie na hlavu, o dosazeni skutecne zasadni zmeny ani nemluve. Evropske odvetvove politiky jsou smerovani k udrzitelnejsimu modelu zivota velice vzdaleny.

Jejich prusecikem je prave politika regionalni. Ohromne dotace hraji klicovou roli v rozhodovani o cestach rozvoje jednotlivych ekonomik. Jakkoliv zpracovatele tohoto prehledu narazili i na jiste pozitivnich kroky, v mnoha pripadech stale dominuje klasicke ekonomicke mysleni. Kratkodoby hospodarsky rust je uprednostnovan pred dlouhodobymi spolecenskymi a environmentalnimi zajmy.

3.1. Kontrola na dalku

Z rozpoctu EU miri celych 80% do dotaci, z nichz vetsina je soucasti Evropske regionalni politiky nebo Spolecne zemedelske politiky EU (CAP). Kontrola vyuziti techto prostredku je vsak velmi vzdalena. Urednici v Bruselu administruji vydaje v Portugalsku, Lotyssku, Irsku, Gruzii. To se nedela snadno. A narocnost se zvysuje spolu s faktem, ze prijemci v mnoha pripadech o kontrolu nejevi zajem a snazi se utratit penize pokud mozno v co nejmensi interakci s Bruselem.

Evropsky dvur auditoru (European Court of Auditors) pripravuje kazdorocne zpravu, v niz podrobne dokumentuje plytvani prostredky Spolecenstvi. Jednim z nejkriklavejsich pripadu se stala pomoc se zvysovanim bezpecnosti jadernych zarizeni v zemich SVE. Auditori dospeli k zaveru, ze do zvyseni bezpecnosti nebylo investovano zhola nic, nebot veskere prostredky skoncily v kapsach povetsinou zapadnich konzultantu. To neznamena, ze by vetsina evropskych dotaci byla vyhozena z okna. Nicmene je zjevne, ze evropske vydaje je potreba sledovat pecliveji.

Nektere z problemu spojene s faktem, ze do Bruselu "je daleko" slouzi verejne sprave na statni a regionalni urovni jako vymluva, prijde-li rec na nedostatky. Verejnost pritom zpravidla kritizuje malo demokraticky pristup k rozhodovani a nedostatecnou pruhlednost procesu.

3.2. Vliv strukturalnich zasahu na zivotni prostredi

Zivotni prostredi v EU je ke strukturalnim zasahum extremne citlive. Velmi snadno je totiz lze srovnat s konvencnimi megalomanskymi schematy rozvojove "pomoci". Z ekologickeho hlediska jsou nejskodlivejsi strukturalni zasahy spojeny s infrastrukturou. Ta muze byt z hlediska podpory z fondu EU rozdelena do dvou hlavnich kategorii: kategorii produkcni a distribucni a kategorii ochrany zivotniho prostredi.

Nejdestruktivnejsi investice jsou spojeny s prvni z nich. Jedna se napriklad o vyrobni zony, nakupni centra a dopravni stavby, ktere ignoruji nebo nedostatecne zohlednuji dopady na zivotni prostredi. Nejzjevnejsi je to u mnoha silnicnich projektu, ktere jsou v nekterych pripadech v rozporu s environmentalni legislativou a jejichz ekonomicky prinos je pochybny.

Duvody nedobreho obrazu fondu pokud jde o dopady na zivotni prostredi mohou byt shrnuty takto: rozvojove plany odmitaly a nekdy dosud odmitaji brat v potaz ekologicke ohledy, casto vznikaji vytrzeny z kontextu bez zhodnoceni vlivu mimo region. Posuzovani dopadu na zivotni prostredi neni uspokojive nebo dokonce neprobehne. Take zapojeni ekologickych instituci a obcanskych organizaci je zpravidla omezene.

Pritom vsak existuji dobre naplanovane infrastrukturni projekty, jez ekologicke potreby plne zohlednuji. Jejich vysledkem je zlepseni infrastruktury soucasne s prinosem pro zivotni prostredi i kvalitu zivota. Nektere z nich se pritom paradoxne snazi napravit negativni situaci zpusobenou predchozim pouzitim SF a CF. Podobne se nekterym projektum dari naplnovat zamer zvyseni zamestnanosti ruku v ruce s naplnovanim ekologickych cilu.

Investovani do ekologicke infrastruktury - napriklad do cisticek odpadnich vod - je sice zpravidla prinosne, avsak je potreba si polozit otazku, zda by cile namisto tzv. pristupu end-of-pipe, tj. reseni problemu pote co byl vytvoren, nebylo mozne dosahnout integrovanejsim pristupem, ktery by vzniku odpadnich vod predchazel. Jsou take zdokumentovany pripady, kdy rozsahle cistirenske komplexy prestaly fungovat pote, co se vycerpaly dotace od EU.

3.3. Potreba spravneho ukazatele

Podle clanku 158 Amsterdamske smlouvy jsou fondy Spolecenstvi vytvoreny "s cilem podporovat celkove harmonicky rozvoj". Regionalni politika "by mela smerovat k omezovani rozdilu mezi stupnem rozvoje ruznych regionu a zaostavani tech mene uspesnych."

Pro Pratele Zeme je podstatne, jak si EU terminy "rozvoj" a "zaostavani" definuje. Snaha o zmenu konvencniho rozvojoveho modelu je jadrem aktivit teto organizace.

Uzke socio-ekonomicke cile Evropske regionalni politiky kontrastuji s cili unie definovanymi v clanku 2 Amsterdamske smlouvy, ktery jednoznacne odkazuje na udrzitelny rozvoj ve vazbe na socialni a ekonomicke cile EU. Je proto potreba tyto indikatory vzajemne propojit.
Podle studii FoEE lze dosahnout ekologictejsiho zivotniho stylu pouze pokud spolecnost dokaze vyrazne snizit celkovy vstup zdroju do ekonomiky. To znamena spotrebovavat mene. Klicovymi ukazateli jsou:

• celkova spotreba materialu na hlavu
• spotreba energie na hlavu
• zabor pudy

Strednedobym cilem by mela byt uspora 25% energie v roce 2010, zatimco zabor pudy by prinejmensim nemel nadale narustat. FoEE se domnivaji, ze toho lze dosahnout pokud bude ekonomicky a politicky ramec zameren na efektivni vyuziti zdroju a inovace. Tri ukazatele spotreby zdroju lze doplnit nutnosti snizit:

• emise CO2
• okyselovani
• produkci odpadu

Evropskou regionalni politiku je potreba posuzovat podle toho, dokaze-li dosahnout techto cilu.

Pokud budou pokracovat soucasne trendy, je pravdepodobne, ze rozvoj EU bude mit negativni vliv na vsechny hlavni ekologicke ukazatele. Vyvoz "evropskeho zivotniho stylu" zejmena na jizni a vychodni "periferii" by pak mel za nasledek zvyseni spotreby materialu i energie a narust naroku na pudu. Hmotne vstupy do Jednotneho evropskeho trhu mohou sice zvysit HDP, nemusi vsak nutne prinest zlepseni kvality zivota, ale vest k neudrzitelne Evrope. Namisto snahy o uskromneni v ramci daneho environmentalniho prostoru by tak Evropane zvysili zatez cele planety.

• Koncept environmentalniho prostoru

FoEE se snazi casto deklaratorne zneuzivany termin "trvale udrzitelny rozvoj" jasne definovat zavedenim pojmu environmentalniho prostoru. Diky nemu si lze jasne predstavit zmeny, potrebne k dosazeni udrzitelneho zivotniho stylu.

Environmentalni prostor je odvozen od predpokladu, ze existuji limity biofyzikalni kapacity planetarniho ekosystemu. Zivotni prostredi muze vstrebat pouze omezene mnozstvi odpadu a zajistit lidstvu omezene mnozstvi zdroju. Ignorovani teto skutecnosti hrozi podkopanim vazeb, umoznujicich zivot celeho lidstva.

Koncept environmentalniho prostoru take pocita s tim, ze v ramci techto limitu ma kazdy jedinec rovny pristup k prirodnimu bohatstvi. "Kazdy clovek na svete ma pravo na stejne mnozstvi environmentalniho prostoru " (FoE Europe, 1995:6). Tento pristup rovnosti je etickym zakladem konceptu a spojuje pozadavek mensiho znecisteni zivotniho prostredi s palcivym problemem globalni spravedlnosti. Na zaklade techto premis umoznuje koncept vypocet trvale udrzitelnych limitu spotreby pro vsechny klicove vstupy do hospodarskeho cyklu (puda, suroviny, neobnovitelna energie).

Je potreba vydelit dostupne prirodni zdroje soucasnymi a predpokladanymi populacnimi pocty. Dojdeme tak k idealnimu stavu, vysledna cisla specifikuji, kolik zdroju muze kazdy jedinec bezpecne trvale spotrebovavat aniz by prekrocil moznosti planety. FoEE si uvedomuji, ze spolecenska zmena si vyzaduje cas a idealniho stavu nelze dosahnout pres noc. Avsak v horizontu poloviny pristiho stoleti by se mohl stat realitou. Bude se muset stat realitou, chce-li lidstvo na nasi planete prezit.

Do te doby nas srovnani idealniho stavu se soucasnou (mnohem vyssi) urovni spotreby v Evrope muze inspirovat ke stanoveni dilcich cilu omezovani spotreby. Tak by staty EU do roku 2010 mely snizit spotrebu neobnovitelnych zdroju o ctvrtinu a do roku 2050 o cele tri ctvrtiny. Ucinit mene znamena neucinit dost.

 4. Evropska regionalni politika a vstup novych clenu: zkusenost ve stredni a vychodni Evrope

Pro zeme v predvstupni fazi prinasi vstup do EU novy rozmer do jejich regionalni politiky i v pripade, ze by jeji celkovy cil byl puvodne tentyz: odstranovat rozdily v urovni rozvoje mezi jednotlivymi oblastmi zeme. Prvni vyraznou zmenou je, ze zeme, jejiz se maji stat soucasti je mnohem vetsim socio-geografickym a hlavne ekonomickym prostorem. Tato zmena prinasi potrebu sladeni priorit a ustaveni institucionalnich struktur splnujicich evropske normy tak, aby se novi clenove mohli stat soucasti systemu.

Problemy, k nimz doslo v tech oblastech, kde sehrala evropska regionalni politika velmi aktivni ulohu se s nejvetsi pravdepodobnosti budou opakovat i ve SVE, a k tomu nejspise pribudou problemy nove. EU vsak muze kandidatskym zemim pomoci vyhnout se slepym ulickam, do nichz se dostala v minulosti, a novi clenove mohou v lepsim pripade sami prispet k patricnemu rozvoji regionalni politiky v EU jako takove.

Regionalni politika ve vztahu k SVE ma dve faze: predvstupni a povstupni. Vyznam financnich nastroju, jez budou k dispozici od roku 2000 - ISPA a SAPARD - nespociva v jejich nominalni vysi, ale jejich modelove hodnote pro "skutecne" strukturalni nastroje - strukturalni fondy a kohezni fond, - jez budou k dispozici po vstupu. Ty prinesou masivni investice do prevazne malych zemi, ktere budou mit ve srovnani se soucasnymi cleny nizky ekonomicky potencial.

Existuji dva duvody, proc ekologicke obcanske iniciativy ve SVE na predvstupni aktivity reaguji:

Za prve, ISPA a SAPARD budou v blizke budoucnosti pouzity zejmena k investicim do infrastruktury, coz muze vest k primemu ci neprimemu poskozeni zivotniho prostredi. Ve srovnani se cleny EU je v zemich SVE mnohem vyssi biodiverzita, vysoky podil verejne dopravy, vyznamne kulturni dedictvi a, co je velmi dulezite, relativne nizka spotreba surovin. Zivot ve SVE je tak dnes relativne "udrzitelnejsi" a neuvazenym vyuzitim nabizenych prostredku lze o tuto vyhodu velmi rychle prijit. Je proto potreba snazit se posilit hlasy tech, kteri u jednaciho stolu dokazi zohlednit tato specifika.

Za druhe, integrace do skutecne "evropske" regionalni politiky probehne jiz nyni spolu s:

• ustavenim institucionalniho a pravniho ramce,
• utvorenim rozhodovacich struktur jak v zemich SVE, tak v Bruselu,
• vznikem pravidel spolufinancovani (napr. i ze statniho rozpoctu),
• stanovenim rozhodovacich pravidel a mechanismu, jez budou pevne vsazeny do procedur.

V prubehu postupne integrace do EU vyvstanou i dve dalsi dulezite strategicke prilezitosti. Do administrativy vstupujicich zemi prijde nova generace uredniku, jejiz vztah k environmentalnim problemum bude velmi dulezity. Pokud jde o budoucnost regionalniho rozvoje, je navic casna faze integrace, v niz se nyni nachazime, velkou prilezitosti k ovlivneni jiz existujicich regionalnich planu.

Dnes probihaji pripravy na cerpani prostredku z ISPY a SAPARDU velmi chaotickym zpusobem. Je to kvuli neexistenci proceduralnich pravidel a odpovidajici administrativni kapacity na ministerstvech a v nekterych pripadech i u evropskych instituci. Jakkoliv neni seznam navrhovanych projektu dosud konecny, je znamo, ze se zameruji na odpadove hospodarstvi ve vetsich mestech, modernizaci zeleznic a pripravu rozsahleho rozsireni transevropskeho silnicniho systemu (TEN). Jeho vytvoreni je povazovano za klicove vstupni hledisko, coz neni nikterak prekvapive, nebot silnicni a dalnicni spojeni jsou podminkou budouciho fungovani jednotneho trhu, jenz je alfou a omegou existence EU.

Zeme SVE sice potrebuji modernizovat infrastrukturu vcetne silnic, avsak je potreba ridit se pritom radne propracovanou dopravni politikou. Ta by se mela vyhnout opakovani chyb zapadu, kde kupr. prevaha silnicni dopravy a pokles pouzivani verejne dopravy vedly k situaci, kdy je sam ekonomicky prinos techto negativnich trendu cim dal spornejsi.

5. Zapojeni verejnosti: klicovy prvek udrzitelne regionalni politiky

5.1. Priklad CR

Aby se zajistilo, ze evropska regionalni politika nebude prinosna pouze z hospodarskeho pohledu, ale take pro lidi a zivotni prostredi, je potreba aby mistni organy, ministerstva zivotniho prostredi a obcanske iniciativy mely moznost spolupodilet se na tvorbe a hodnoceni projektu a programu.

Deje se tak vsak se znacnymi obtizemi, jak lze dokumentovat na prikladu CR, kde proces pripravy regionalnich rozvojovych strategii (RRS) na urovni vyssich uzemne-spravnich celku, jejichz vypracovani je podminkou pro budouci moznost cerpani investicnich prostredku z fondu EU probehl narychlo a zpocatku
bez jakehokoliv pomysleni na verejnost.

Ceska republika zaspala zacatek a zahajila zpracovavani strategickych dokumentu na posledni chvili. Pruvodnim jevem urychleni procesu je nedostatecne zapojeni verejnosti. Ta, zda se, podle nazoru mnoha regionalnich strategu nema do jejich planu co mluvit. Neni pritom zatim jasne, kdo a jak bude resit ocekavane konflikty budouciho regionalniho rozvojoveho planu s platnymi uzemnimi plany ci s energetickou, dopravni zemedelskou nebo environmentalni koncepci, jejichz schvaleni ma prijit na porad dne pozdeji.

Postup prace na RRS se odvijel od postupu beznych pro pripravu techto strategii v zemich EU a vyjma zmapovani prekazek pro dosazeni optimalniho rozvoje regionu zahrnoval stanoveni hlavnich priorit pro socialne-ekonomicky rozvoj regionu (napr. rozvoj dopravni infrastruktury, podpora maleho a stredniho podnikani, investice do skolstvi a ochrany zivotniho prostredi atd.) vcetne predbezneho navrhu programu, ktere by mely byt v regionu podporovany v ramci pristupu CR k EU.

RRS slouzi jako podklad pro zpracovani Strategie regionalniho rozvoje (SRR) na urovni statu. Predlozeni organum unie musi predchazet strategicke posouzeni vlivu teto strategie na zivotni prostredi. Samotna existence SRR vsak pro zahajeni cerpani ze strukturalnich fondu stacit nebude. EU totiz nehodla poskytovat penize nasim budoucim vyssim uzemne-spravnim celkum, nebot nesplnuji jeji pozadavky z hlediska uzemne-statistickeho cleneni. Zatimco tedy VUSC ma byt v CR 14, pro potreby EU byla republika rozclenena na osm jednotek (v newspeaku EU jde o tzv. nomenklaturni uzemne-statistickou jednotku - NUTS II). Strategie regionalniho rozvoje bude tedy pretavena do Regionalnich rozvojovych planu osmi NUTSu II (Severozapad, Jihozapad, Stredni Cechy, Praha, Severovychod, Jihovychod, Stredni Morava, Ostravsko). Na pripravu techto planu dohlizeji Regionalni ridici a monitorovaci vybory (RRMV), utvorene spornym procesem slucovani regionalnich koordinacnich skupin (RKS), pricemz zastoupeni obcanskych iniciativ je v nich pouze symbolicke a sam proces jejich instalovani do vyboru vyvolava v nekterych pripadech pochyby (ac teoreticky nelze proti principu volby zastupcu regionalnimi shromazdenimi obcanskych iniciativ nic namitat).

Slaba uroven ucasti verejnosti je vedle uspechanosti a neexistence pravidel nejvetsi slabinou pripravy programu pro cerpani predvstupni pomoci z EU. Statni sprava selhala pri informovani obcanu a obcanskych sdruzeni a naprosto opomenula moznost jejich vstupu do pripravy strategii. Tem se do celeho procesu podarilo proniknout spise sporadicky a pres existujici vyjimky se casto setkavali s odmitavymi reakcemi na sve zadosti o podrobnejsi informace ci zapojeni do procesu samotneho.

Snad jeste vetsi nedostatky doprovazeji pripravu rozvojovych planu v dalsich zemich SVE, kde o ni verejnost casto neni informovana vubec.

Ale i v samotne unii poukazuje verejnost prave na zaklade praxe se strukturalnimi a koheznimi fondy na nedostatecne uplatnovani procedur, ktere by ji daly prostor k vyjadreni, jako je napr. posouzeni.

5.2. Partnerstvi, nebo jen reci?

Evropska komise dnes hovori o partnerskem pristupu, pokud jde o zapojeni verejnosti v priprave regionalni politiky na leta 2000-2006. Navrhuje zahrnout do procedur spojenych se SF ekonomicke a socialni partnery a dalsi kompetentni instituce. Navrhovana pravni norma take rika, ze kazdy stat by mel zahrnout "organizace aktivni v oblasti zivotniho prostredi tam, kde je to vhodne". Tyto formulace maji nekolik slabin:

• nezahrnuji explicitne mistni nebo statni environmentalni organy,
• nejmenuji explicitne ekologicke obcanske iniciativy.

Pres Evropskou komisi proklamovany princip partnerstvi tak konecne rozhodnuti zustava na administrative jednotlivych statu. Ekologicke iniciativy a spolu s radou poslancu evropskeho parlamentu tudiz pozaduji posileni principu partnerstvi a jednoznacne zajisteni prava ucastnit se veskerych procedur.

Pokud jde o CF nebo ISPA, je situace jeste horsi. U nich se ani samotny princip partnerstvi vubec nezminuje a verejnost je zde tak z rozhodovaciho procesu de facto vyloucena. Narozdil od SF zde EK nema pravo zamitnout navrh, pominula-li jeho priprava obcanskou spolecnost ci mistni administrativu. Vysledkem muze byt, ze se zeme SVE budou v budoucnu podilet na jedne z nejdulezitejsich oblasti evropske politiky bez existujicich struktur pro zapojeni obcanu do rozhodovaciho procesu.

5.3. Zapojeni na narodni, regionalni a mistni urovni

Vyvoj na urovni EU je vsak jen jednou stranou mince. Mnoho bude take zaviset na ochote na urovni jednotlivych statu, regionu ci mistnich samosprav brat v uvahu nazory partneru z obcanskeho sektoru. Zapojeni verejnosti se dosud lisi stat od statu. Nekde probihaji kulate stoly za ucasti verejnosti, jinde verejnost o pripravach na cerpani prostredku nema takrka tuseni. Napjaty casovy rozvrh a nekdy i nedostatecna kapacita na urovni regionalnich organu vedou k situacim, kdy je zapojeni verejnosti vnimano jako prekazka k dodrzeni uzaverek a splneni ocekavani mistnich a regionalnich politiku. Je take nutne mit se na pozoru pred "zapojenim verejnosti" jen v ramci green-washingu (natirani nazeleno), nebo vyuziti obcanskych iniciativ jako bezplatnych konzultantu. Ucast verejnosti totiz muze prispet ke zlepseni regionalni politiky na vsech urovnich: pri priprave projektu a programu, jejich implementaci i vyhodnoceni. V neposledni rade take prispiva ke zlepseni komunikace mezi urady a verejnosti. I takoveto aspekty pritom tvori nedilnou soucast demokracie.
 

6. Ilustrativni pripady rozvojove pomoci

Predstavme si, ze by vsechny vyse zminene problemy neexistovaly. Mohly bychom pouzit 235 miliard eur jak by se nam zlibilo. Nikde jinde na svete neexistuje tak velka castka, jiz lze takto pouzit. Jeji investovani do ekologie (jak to ostatne pozaduje Amsterdamska smlouva), by jednoznacne prispelo k pozitivni zmene.

Evropa by mohla vstoupit do solarniho veku. Byly by zahajeny programy prinasejici ohromne uspory energie. Doslo by ke znovuobnoveni systemy verejne dopravy. Priroda by ziskala prilezitost vratit se na nektera mista, o nez jsme ji pripravili. Evropska ekonomika by se s s vyrazne nizsi spotrebou zdroju na vyrobni jednotku stala udrzitelnejsi. Zeme SVE by byly usetreny rozsahleho oslabeni biodiverzity.

Takoveto kroky by pritom vytvorily nejmene tolik pracovnich mist, jako konvencni ekonomika a pozitivne by se odrazily na nizsi spotrebe energie a mensich skodach na zivotnim prostredi. FoEE veri, ze tuto vizi stoji za to prosazovat.

6.1. Ceska republika

:-(

Dalnice D8 z Prahy do Drazdan

Pri priprave teto nechvalne proslule stavby, jez ma protnout CHKO Ceske stredohori, byly pouzity i prostredky PHARE (na vypracovani investicnich planu a studie proveditelnosti). Pujcku na jeji vystavbu poskytla i Evropska investicni banka (EIB), ktera cilene prispiva k naplnovani evropskych rozvojovych priorit. Dalnice, jez je soucasti planu TEN, probiha v podstate rovnobezne s taktez transevropskym zeleznicnim koridorem. Aby mohla byt dalnice postavena, je potreba vyjimka ze zakona o ochrane prirody a krajiny. Tento zakon totiz vystavbu dalnic v CHKO vyslovne zakazuje. Ministerstvo zivotniho prostredi je nyni pod silnym tlakem stavarske lobby, usilujici povoleni vystavby, ktera se snazi vyhnout podminkam, jez byly pro vydani vyjimky stanoveny.

Pokud nebude realizovana neprilis pravdepodobna tunelova varianta, pretne dalnice D8 uzemi s vyznamnym dedictvim biologicke rozmanitosti evropskeho vyznamu. Ekologicke obcanske iniciativy v CR s vystavbou D8 nesouhlasi, povazuji ji za produkt nevyhovujici dopravni politiky, nehledajici alternativni reseni a devalvujici hodnotu environmentalni legislativy. Odborny tym zpracovavajici strategickou EIA na "Navrh rozvoje dopravnich siti do roku 2010" pritom doporucil ukoncit dalnici v Lovosicich. Toto reseni by predstavovalo prilezitost pro zeleznicni koridor Berlin-Praha-Viden, ktery by po probihajici modernizaci mohl tezit z narustu preprav. Dnes funguje dotovana doprovazena kombinovana doprava mezi Drazdany a Lovosicemi, ktera diky usporam casu (vyhnuti se uzkym hrdlum na silnicnich hranicnich prechodech) prepravi cca 20.000 kamionu rocne. Tato vyhoda vsak bude vystavenim dalnice ztracena, system kombinovane dopravy prijde o dotace a s nejvetsi pravdepodobnosti bude ukoncen.

:-)

Fond uspor energie

V CR existuje znacny potencial uspor energie. Casto je vsak problem ziskat prostredky na projekty dosahujici energetickych uspor. Program PHARE poskytl 5 mil. ECU na vytvoreni Fondu uspor energie, ktery podporuje energeticky efektivni opatreni u malych a stredne velkych podniku.

Jednim z takto podporenych projektu je projekt vyuziti geotermalni energie v Decine. Termalni voda z hlubokeho vrtu je jednoduchym zpusobem upravovana na teplou pitnou vodu, ktera je nasledne zahrivana ve vymeniku na standardni teplotu. Projekt vedl ke snizeni spotreby neobnovitelne tepelne energie u 34 domacnosti o 15%. Jedna se dosud o nejvetsi projekt vyuziti geotermalni energie v CR.

6.2. Polsko

:-(

Obchvat Poznane

Obchvat Poznane je soucasti planovane dalnice A2 (rozsireni transevropskych siti do Polska v koridoru Berlin - Varsava -Moskva). Dalnici ma provozovat soukroma firma Autostrada Wielkopolska. Zatimco se obchvaty zpravidla buduji s cilem ulehcit mestum od prujezdne dopravy, obchvat Poznane ma vest zcasti pres mesto, navic pres vodni zdroj zasobujici pitnou vodou tretinu obyvatel.

Trasovani dalnice ma puvod ve ctyricatych letech, kdy ji Hitler potreboval ze strategickych duvodu. Ohrozene uzemi je navic nejen zasobarnou pitne vody, ale i rekreacni oazou mesta. Na financovani obchvatu se podili PHARE (35 mil. ECU) a pujcka EIB (130 mil. ECU).

Od roku 1995 proti projektu vystupuji ekologicke organizace. Mistni obcane prohrali soudni pri protoze polsky zakon o dalnicich s placenim mytneho prevalcovava vetsinu ostatni legislativy. Projekt byl pripraven bez zapojeni verejnosti a dokumentace EIA je velmi pochybna. V uplynulych nekolika letech probehla proti projektu rada protestu, blokad a demonstraci, nicmene PHARE a EIB na svem postoji k projektu nehodlaji nic menit.

6.3. Madarsko

:-(

Severni usek budapestskeho dalnicniho okruhu M0

Madarsko je jednou z klicovych evropskych tranzitnich zemi. Nekolik mezinarodnich koridoru prochazi Budapesti. Zeme jiz vybudovala jizni usek okruhu M0, ktery odvadi z centra dopravu mezi Rakouskem a jihovychodni Evropou. Vystavba sice odvedla tranzit, avsak prispela i k rozvoji novych nakupnich center pristupnych pouze autem a namisto omezeni dopravy stimulovala jeji narust. Kazdopadne maji po dokonceni jizniho useku pouha 2% veskere dopravy ve vnitrni Budapesti tranzitni povahu. Presto vlada rozhodla o vybudovani severniho useku M0 a jeho propojeni s existujicim dopravnim systemem za prostredky EIB (44 mil. ECU) a PHARE (8 mil. ECU).

Severni usek ma vest pres ostrov Szentendre, ktery je nejvetsim zdrojem pitne vody pro metropoli s velmi melkou hladinou podzemni vody. Dale se priblizi k narodnimu parku Dunaj-Ipoly a povede soubezne s hlavnim koridorem, zajistujicim "vetrani" silne znecistene Budapesti.

Cast useku je jiz ve vystavbe. Prochazi pouhych 300 metru od sidliste s 5000 obyvateli, jedna z krizovatek ma byt jen 150 metru od jesli a zakladni skoly. Znecisteni NOx a prachovymi casticemi se predpoklada o 25-30% nad povoleny limit. Ocekava se i prekroceni limitu hluku ve dne i v noci.

Pri zpracovani EIA byly v mape vynechany nejblize stojici budovy, aby "nedoslo" k prekroceni hygienickych limitu. Verejna projednavani nebyla predem oznamena. Byly poruseny jak madarske, tak evropske pravni normy. Patri k nim ustavni pravo obcana na zdrave zivotni prostredi, zakon o regionalnim planovani a rozvoji, pozadujici, aby byla ekologicka hlediska brana v potaz se stejnou vahou, jako hlediska ekonomicka, a narizeni EU o informovani verejnosti. Madarske ekologicke iniciativy spolu s evropskymi partnery podaly na pripad stiznost k Evropskemu ombudsmanovi a pozaduji ukonceni vystavby.

:-)

Trilateralni prirodni park

Program preshranicni spoluprace PHARE CBC (Cross-Border Cooperation) v letech 1995-1999 podporil projekt integrovaneho rozvoje venkova na hranicich Rakouska, Slovinska a Madarska. Kazda zeme v jeho ramci klade duraz na neco jineho. Madarsko se soustreduje na regionalni rozvoj zatimco Rakousko zvolilo tradicnejsi "ochranu prirody". Madarske uzemi zahrnuje prirodni rezervaci s mnoha malymi vesnicemi se smisenou slovinskou, rakouskou a madarskou populaci. Prirodni park je pak projektem, v jehoz ramci vznika spoluprace o spoluprace na udrzitelnem rozvoji regionu zalozenem na vyuziti mistnich zdroju.

PHARE vyclenilo na projekt 1,5 milionu ECU, dalsich 7.5 mil. pochazi ze soukromych a statnich zdroju. Ohniskem oblasti bude sprava parku, jejimz hlavnim cilem bude zavadeni a oprava cyklotras, otevreni dvou mistnich hranicnich prechodu a zavedeni systemu trideneho sberu odpadu ve triceti vesnicich. Dalsi plany zahrnuji rekonstrukci byvaleho letniho detskeho tabora, jenz ma byt zameren na ekologickou vychovu.

6.4. Spanelsko

Spanelsko je jednou ze zemi, jez nejvice tezi ze SF a CF. V jimi podporovanych oblastech zde zije 80% jeho populace. Prostredky vetsinou miri do infrastruktury (dalnice, vysokorychlostni zeleznice, prehrady, produktovody) a zavadeni intenzivnich zemedelskych metod.

:-(

Scelovani pozemku v Galicii

Cilem projektu je sceleni cetnych malych tradicnich hospodarstvi na rozsahlem uzemi do jednoho velkeho celku. K tomu se propujcuje jeden ze SF, EAGGF. Ze vsi scelene zemedelske pudy v Galicii bylo z prostredku EU financovano sceleni cca 40% (75.000 hektaru).

Hlavnim problemem, znamym i od nas z dob kolektivizace, je odstranovani mezi a remizku, jak z hlediska naruseni vodozadrzne a krajinotvorne funkce, tak kvuli ohrozeni biodiverzity. Se scelovanim vyvstava nebezpeci intenzifikace hospodareni vcetne prechodu k monokulturam a budovani cest pro masivni zemedelskou techniku. Hrozi i zmena vedeni toku, ktere narusuji "jednotu" vysledneho pozemku. V dusledku se tak zvysuje nebezpeci dezertifikace a eroze kvuli ztrate vegetace, ktera zadrzovala pudu.

Pred zahajenim projektu nebyla provedena EIA. Ekologicke iniciativy take vznesly stiznost k Evropskemu parlamentu, nebot prostredky byly pouzity v rozporu s ekologickou legislativou Spolecenstvi. Zatim vsak protestuji bezvysledne.

6.5. Rakousko

Rakousko se stalo clenem EU v roce 1995. Od te doby do roku 1999 ziskalo ze SF 1,6 mil. ECU. Do regionalni politiky zeme neni zapracovan princip trvale udrzitelneho rozvoje a neexistuje ani pravni ramec pro zapojeni obcanskych iniciativ do rozhodovacich a monitorovacich procesu. Pod vlivem EU se vsak regionalni programy staly alespon kvalitnejsimi a pruhlednejsimi.

:-(

Rozvojova zona v Heilegenkreuzu

Jednim z verejne casto diskutovanych projektu je rozvojova zona Heilegenkreuz pobliz hranic s Madarskem. Snaha o prumyslovy rozvoj jizniho Burgenlandska se zde nesetkala s uspechem. Nejspise nebyl dostatecne docenen vliv odlehlosti mista a sila konkurencniho boje s dalsimi vyrobci v regionu i v sousednim Styrsku, jez rozvoji zony nesvedci. Nedoslo ani k predpokladanemu synergickemu efektu diky sousedstvi se zonou Szentgotthard v Madarsku. Za 225 mil. ECU tak vznikla infrastrukturou vybavena oblast, jejiz malou cast dnes vyuziva pouze fy Lenzing AG k vyrobe viskoznich vlaken. Investice prinesla vsehovsudy 120 pracovnich mist.

6.6. Estonsko

:-(

Skladka nebezpecnych odpadu v Sillamaee

Estonsko produkuje zhruba 7.7 tisice tun nebezpecneho odpadu rocne a navic jej tizi bremeno znacneho toxickeho znecisteni ze sovetskych dob. V zemi plati zakaz spalovani nebezpecneho odpadu a otazka jeho bezpecneho skladkovani je velmi nalehava.

U programem PHARE puvodne podporene skladky v Sillamaee nebyl dan v pripravnem procesu prostor k vyjadreni mistnim obyvatelum. Informace a projektu byly skoupe a casto poskytovane na posledni chvili, coz u mistnich posililo postoj NIMBY (Not In My Backyard - ne na mem dvorku).

Ze tri moznych lokalit byla vystavba skladky v nejvhodnejsi z nich zamitnuta prave kvuli odporu mistnich. Pak prisla rada na Sillamaee. Protesty mistnich vedly ke zruseni stavebnich povoleni a odstoupeni mestskeho zastupitelstva. Pritom v dalsi mozne lokalite se diky dohode s mistnimi nakonec podarilo dosahnout shody. Zbytecne se vsak ztratil cas a kvuli prutahum narostl rozpocet projektu.

7. Seznam zkratek

CAP - Common Agriculture Policy, Spolecna zemedelska politika
CF - Cohesion Fund, Kohezni fond
EAGGF - European Agriculture Guidance and Guarantee Fund, Evropsky fond pro rizeni zemedelstvi a garance
ECU - European Currency Unit, evropska menova jednotka, predchudce eura
EIA - Environmental Impact Assessment, Posouzeni dopadu na zivotni prostredi
EIB - Evropska investicni banka
EK - Evropska komise
EU - Evropska unie
ERDF - European Regional Development Fund, Evropsky fond pro regionalni rozvoj ESF - European Social Fund, Evropsky socialni fond
FIFG - Financial Instrument for Fisheries Guidance, Financni nastroj pro rizeni rybolovu
FoEE - Friends of the Earth Europe, Pratele Zeme Evropa
HDP - hruby domaci produkt
ISPA - Instrument for Structural Policy for Pre-Accession aid, Nastroj strukturalni politiky pro predvstupni pomoc
NUTS II - nomenklaturni uzemne-statisticka jednotka, podle niz jsou v EU distribuovany financni prostredky
PHARE - puv. Polish-Hungarian Aid for Reconstruction of Economy, program EU posleze rozsireny na vsechny zeme SVE vyjma vetsiny postsovetskych statu
RDP - Regional Development Plan, Regionalni rozvojovy plan
RKS - Regionalni koordinacni skupina
RRS - Regionalni rozovojova strategie
RRMV - Regionalni ridici a monitorovaci vybor
SAPARD - Special Action for Pre-Accession Measures for Agriculture and Rural Development, Specialni nastroj pro predvstupni opatreni v zemedelstvi a rozvoji venkova
SF - Strucutral funds, Strukturalni fondy
SRR - Strategie regionalniho rozvoje
SVE - stredni a vychodni Evropa
SWOT- strengths, weaknesses, oportunities and threats - analyza silnych a slabych stranek, prilezitosti a rizik
TEN- Trans-European Networks, Transevropske site
VUSC - vyssi uzemne-spravni celky